KDH vykostili nacionalisté

15. března 2016 v 23:03 | Vladimír Hanáček
Po zveřejnění překvapivých výsledků slovenských parlamentních voleb se vedle bedlivého sledování vývoje vyjednávání o nové vládní většině začalo spekulovat o tom, kdo voličsky posílil na úkor koho. Nejpozoruhodnějším volebním úkazem byl pokles podpory Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) pod pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Národní rady. Po čtyřech letech se tak volební podpora KDH zúžila téměř na polovinu minulého zisku, a to bez ohledu na ukazatel volební účasti. Jestliže v roce 2012 získalo KDH celostátně celkem 225 361 hlasů, v letošních volbách to bylo 128 908 hlasů. Je tedy celkem zřetelné, že téměř sto tisíc voličů KDH odešlo mezi posledními dvěma parlamentními volbami na Slovensku od křesťanských demokratů k jiné straně.
Možnosti, jak konkrétně identifikovat směr voličské volatility (tj. "přelétavosti") jsou v zásadě dvě: jednou je reprezentativní průzkum přímo ve volebních místnostech, kde jsou voliči tázáni, kterou stranu volili a také kterou volili při minulých volbách. I navzdory subjektivnímu zabarvení výpovědí a potenciálně nepravdivým výstupům patří exit polly k tradičním způsobům získávání dat pro blesková šetření a jejich výsledky bývají obvykle až na malé odchylky poměrně dosti přesné. Druhou možností, jak se dobrat závěrů alespoň o odhadu voličských přesunů mezi stranami, je hodnocení ukazatelů volební geografie, tedy výsledků voleb za jednotlivé územní celky. Jakkoliv byly i v rámci hlasování v posledních parlamentních volbách na Slovensku 5. března dělány exit polly, obsahující otázku po voličských přesunech, autor tohoto pojednání jejich výsledky k dispozici nemá. Jsme proto nuceni využít toliko zmíněné ukazatele volební geografie. Smyslem tohoto pojednání přitom není zhodnotit voličské přesuny dle těchto údajů v jejich komplexnosti, ovšem toliko na základě několika hypotéz a jejich empirického testování na úrovni středních článků územního členění Slovenska v podobě správních okresů postihnout jejich relevanci jako možné (nikoliv však vyčerpávající!) vysvětlení daného jevu.
Hypotéza číslo jedna zní: voličské ztráty KDH byly natolik výrazné, že se musely dotknout jádrové oblasti voličské podpory hnutí, tedy jejích tradičních bašt. S tím souvisí skutečnost, že i nadprůměrné výsledky oproti celostátnímu průměru by měly být nižší nebo minimálně srovnatelné s celostátním volebním ziskem KDH v roce 2012, neboť tehdy byly volební zisky v těchto oblastech výrazně nadprůměrné. Hypotéza číslo dvě zní: Pokud by hlavním beneficientem těchto hlasů byla nová strana Radoslava Procházky Sieť, promítlo by se to do výše voličské podpory této strany v těchto regionech, která by byla nejen výrazně vyšší než volební zisky KDH, ale také nadprůměrná či min. srovnatelná s celostátním průměrem volebního zisku této strany. Hypotéza číslo tři zní: Pokud by hlavním beneficientem těchto hlasů byly dvě nacionalistické strany (SNS a Kotleba - ĽS NS), promítlo by se to ve stejné logice do jejích nižších volebních zisků. Hypotéza číslo čtyři zní: Vzhledem k faktu, že se jádrová oblast voličské podpory KDH tradičně až na drobné výjimky výrazně shoduje s jádrovou oblastí voličské podpory SMERu - Sociální demokracie, dá se předpokládat, že případné voličské přesuny od SMERu k nacionalistickým stranám by měly inverzní charakter vůči volební podpoře KDH, která by zůstávala nedotknutá nebo by se voličské přesuny od KDH musely projevit na nadprůměrné podpoře jiné strany, např. již uvedené Sietě. Voličské přesuny od KDH ke zcela jiným stranám (např. SaS nebo Sme rodina) jsou samozřejmě taktéž možné, ale zároveň dle ukazatelů volební geografie velice těžko identifikovatelné a navíc nepotvrzené skrze výši jejich volební podpory.
Na základě takto postavených hypotéz můžeme zkoumat volební výsledky v jádrové oblasti volební podpory KDH, kterou tvoří následující území: okresy krajských měst Trenčín, Žilina a Prešov, dva okresy ve východní části Trenčianského kraje (Bánovce nad Bebravou a Prievidza), severní část Žilinského kraje (Orava, Kysuce a Turiec) a severní část Prešovského kraje (Spiš a Šariš). V okresech uvedených krajských měst vidíme v západní části země sice lehce nadprůměrné volební zisky KDH (okolo 5% hlasů), avšak zároveň nadprůměrné volební zisky SMERu, pohybující se okolo 30%. Strana Sieť dosáhla podprůměrného výsledku v Trenčíně (5,3%), zatímco v Žilině si vedla lehce nadprůměrně (6,38%). Naopak v obou městech dosáhla nadprůměrného výsledku SNS (v Žilině dokonce až 12,38% hlasů, nutno dodat, že Žilina patří mezi tradiční bašty SNS), kotlebovci jsou víceméně na celostátním průměru. Naopak na východě země v Prešově vidíme zcela jiný úkaz: KDH zaznamenalo nadprůměrný výsledek 6,65%, naopak SMER získal pouze 25,54%. což je výsledek celostátně lehce podprůměrný. Sieť získala pouze 5,94%. Naopak obě nacionalistické strany zaznamenaly nadprůměrné výsledky (SNS 10,31%, LŠ NS 8,73%).
V okresech severní části Žilinského kraje se výrazně nadprůměrně pohybují výsledky SMERu-SD, tj. všude nad 30% hlasů (v Čadci dokonce až 45,54%). Naopak výsledky KDH se pohybují lehce, v některých případech dokonce i výrazně pod celostátním průměrem podpory hnutí (Kysucké Nové Mesto 3,69%, Martin 3,26%). Výsledky obou nacionalistických stran se naopak pohybují nad hranicí 10% hlasů, nejvíce pak právě v Kysuckém Novém Mestě (SNS 17,51%, ĽS NS 11,17%). Sieť zaznamenala ve všech případech podprůměrné výsledky. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je pouze okres Námestovo, kde zaznamenáváme výrazně nadprůměrné výsledky Sietě a KDH (14,89%, resp. 14,87%), lehce nadprůměrné výsledky nacionalistických stran (SNS 12,29% a ĽS NS 10,47%) a naopak podprůměrný výsledek SMERu (24,26%). Nutno dodat, že okresy Námestovo a Tvrdošín patří tradičně mezi nejsilnější voličské opory KDH, ale taktéž jde o periferní okresy s nejmenší hustotou zalidnění.
Na východě země v Prešovském kraji pak vidíme výrazně nadprůměrné výsledky SMERu-SD, jdoucí v několika okresech nad hranici 40% hlasů (v tradiční baště levice - okrese Medzilaborce dokonce 47,18%), dále pak nadprůměrné výsledky KDH, které ve čtyřech okresech (Stará Ľubovňa, Kežmarok, Levoča a Sabinov) překročily hranici 10% hlasů a také ve srovnání s celostátní úrovní průměrné až lehce nadprůměrné zisky obou nacionalistických stran, přičemž v okresech Kežmarok a Vranov nad Topľou zaznamenali kotlebovci dokonce vyšší volební zisk než SNS. Výsledky Sietě jsou na východě země celkově pod celostátním průměrem. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pouze čtyři okresy (Levoča, Sabinov, Svidník a Medzilaborce).
Jaké jdou tedy z těchto čísel učinit celkové závěry o posouzení voličských přesunů mezi jednotlivými stranami v jádrové oblasti volební podpory KDH? Křesťanští demokraté zaznamenali vítězství ve svých tradičních volebních baštách. Ani v těchto oblastech se ovšem až na několik výjimek nepodařilo KDH dosáhnout silnější pozice než dvě nacionalistické strany. Naopak výsledky strany Sieť, založené a vedené bývalým členem KDH Radoslavem Procházkou, neukazují posilující tendenci v závislosti na poklesu voličské podpory KDH. Naopak lze konstatovat, že podpora Sietě je na podpoře KDH prakticky nezávislá. Víceméně nezávislá je ovšem i výše podpory strany SMER-SD a nacionalistických stran. Na západě země v okrajových okresech Žilinského kraje můžeme vypozorovat souvislost mezi voličským poklesem KDH a posílením nacionalistických stran, především SNS. Naopak nevidíme zde voličské posilování Sietě. Nadprůměrná podpora SMERu-SD zase napovídá, že posílení nacionalistických stran nelze vysvětlit toliko přesunem části bývalých voličů strany Roberta Fica k nacionalistům. Na východě země v Prešovském kraji vidíme naopak neotřesitelně nejsilnější pozici SMERu-SD, jehož výsledky jsou zde jako v oblasti socioekonomické periferie tradičně nejvyšší. Poměr sil mezi nacionalistickými stranami a KDH je vyrovnanější a nižší podporu Sietě nelze jednoznačně identifikovat jako korelující s výsledky ostatních stran. KDH se podařilo dosáhnout vyššího volebního zisku než obě nacionalistické strany pouze v pěti okresech její jádrové oblasti: kromě Prešova ještě v okresech Stará Ľubovňa, Levoča a Sabinov v Prešovském kraji a v okrese Námestovo v Žilinském kraji. Na severovýchodním Slovensku pak byly výsledky neofašistické formace Mariana Kotlety ĽS NS v několika okresech vyšší než zisk SNS. Lze to vysvětlovat především přísunem hlasů této straně z řad bývalých voličů jiných stran či nevoličů.
V hypotéze číslo tři jsme si stanovili, že nadprůměrná volební podpora nacionalistických stran na úrovni okresu a naopak podprůměrný výsledek KDH může být v jádrové oblasti dlouhodobé voličské podpory KDH vysvětlován jako přesun voličů od křesťanských demokratů k nacionalistům. Tuto tendenci lze vypozorovat v Žilinském kraji, kde lze předpokládat výraznější voličské přesuny od KDH především k SNS. Na východním Slovensku není tato tendence zřetelně patrná, jakkoliv srovnání volebních výsledků KDH v letošním roce s rokem 2012 ukazuje i voličské ztráty této strany i zde. K detailnější analýze a validnějším empirickým závěrům bychom samozřejmě měli zařadit do analýzy výsledky dalších stran, především protestního uskupení Borise Kollára Sme rodina. A analýza by optimálně měla být samozřejmě rozšířena do všech okresů v celé Slovenské republice. Pokud ovšem analýzu zúžíme toliko na jádrovou oblast voličské podpory KDH a vyjdeme z ukazatelů volební geografie na úrovni okresů, docházíme k závěru, že teze, že "KDH vykostili nacionalisté", není zcela neodůvodněná.


Autor je politolog
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama