Politická velezrada

6. března 2013 v 21:38 | Vladimír Hanáček
Senátní obžaloba dosluhujícího prezidenta Václava Klause z velezrady pouhé tři dny před koncem jeho funkčního období není zdaleka jedinou bizarností celé již dva měsíce trvající kauzy novoroční amnestie i předchozích namnoze napjatých vztahů prezidenta a ostatních ústavních institucí. Nejparadoxnějším rozměrem celé věci je zřetelně utilitární použití trestného činu velezrady jako jediného právního institutu, který lze až do 8. března letošního roku proti prezidentu republiky použít. Senátoři opakovaně sdělovali, že samotný akt velezrady v její skutkové podstatě, definované v zákoně č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, je v případě Klausovi vyčítaných přečinů sporný, přičemž za vhodnější označení někteří navrhovatelé považují označení "ústavní delikt". V takovém případě se však nejedná o pouhou terminologickou finesu, nýbrž o odlišný právní institut. Dle ústavní novely, skrze níž byla v loňském roce zavedena přímá volba prezidenta a té její části, která vstupuje v platnost teprve se začátkem funkčního období nového prezidenta 8.3.2013, je možnost obžaloby prezidenta za trestný čin velezrady doplněna ještě obžalobou za "hrubé porušení ústavy", z čehož vyplývá, že i skutková podstata takového "hrubého porušení ústavy" by se od trestného činu velezrady (který bude nově definován přímo v ústavním textu) měla odlišovat. V obou případech jde však stále o odpovědnost hlavy státu z hlediska právního, podobně jako ve věci zrušení jeho doživotní imunity, s čímž souvisí i případný právní postih. Motivací pro podání obžaloby za velezradu ze strany horní parlamentní komory na prezidenta Klause, na něhož se tato nová ustanovení ústavy ještě nevztahují, může být teoreticky i snaha získat judikát Ústavního soudu v konkrétním případě ve věci trestného činu velezrady ještě v době, kdy o obžalobě rozhoduje výlučně horní komora parlamentu. Je opět až tragikomickým rozměrem celé věci, že Senát, který se schválením přímé volby prezidenta zbavil své významné kompetence volit hlavu státu a paralelně se zbavil i pravomoci prezidenta obžalovat z velezrady (nově Senát může podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny!) si tuto pravomoc poprvé v praxi vyzkoušel pouhé čtyři dny před vypršením platnosti původního znění ústavy a ztrátou této své samostatné kompetence. Pokud chce dnes Senát, ústy významného představitele jedné politické strany, plnit roli ústavní pojistky, chce se říci, že tak činí "za minutu dvanáct" a že ideální příležitost v tomto bohužel již dávno promarnil…
Na rozhodnutí Senátu je však důležitější jiná souvislost, a totiž, že rozměr celé ústavní žaloby není ani tak právní, jako spíš politický. Senátoři, kteří se vyslovili pro obžalobu prezidenta z velezrady, dali především najevo svůj politický postoj vůči krokům prezidenta republiky. V tomto směru je možno souhlasit s prezidentovou reakcí na tento akt, byť je třeba podotknout, že na podobném ryze politickém prohlášení není nic špatného. Kdyby Senát přijal v dané věci neformální rezoluci, nejednalo by se o prakticky užitný instrument, který by se dal proti prezidentovi použít. Kámen úrazu je ovšem v tom, že obžaloba prezidenta z velezrady plní v tomto případě substituční funkci za jiný ústavní institut, který navzdory zavedení přímé volby a ústavní novele v českém ústavním pořádku dosud neexistuje. Tímto institutem je princip politické odpovědnosti prezidenta republiky. Ústavní úpravu je možno pojmout různě. Tradičně jde ale o odpovědnost prezidenta jinému ústavnímu orgánu, který v případě, že prezident republiky "politicky selže", může přistoupit k aktu jeho odvolání. V politických systémech s přímou volbou hlavy státu není příliš představitelný jiný institut odvolatelnosti prezidenta, než všelidové hlasování. Dle míry užitnosti daného institutu je možno provést jeho formální nastavení. Pokud by například hlasování o odvolání prezidenta šlo vyvolat pouhým rozhodnutím jedné parlamentní komory a k jeho úspěšnému provedení by stačila nadpoloviční většina zúčastněných občanů, jednalo by se o institut mimořádně účinný, a tedy i v konkrétní situaci snadno zneužitelný k aktu politické msty či odstranění nepohodlného politického konkurenta. Pokud by ovšem podmínky platnosti hlasování byly definovány přísněji, tedy například nutností účasti nadpoloviční většiny všech oprávněných voličů na hlasování či stanovení kvóra tří pětin zúčastněných voličů pro odvolání, aby bylo referendum úspěšné, dal by se tento institut zneužít k politické revanši jen stěží. Na druhou stranu k jeho praktické použitelnosti by nebylo vhodné doplňovat jeho účinky nějakými doprovodnými mimořádnými instituty, které známe například ze sousedního Slovenska. Zde v případě neplatnosti lidového hlasování o odvolání prezidenta začíná stávajícímu prezidentovi v daný moment plynout nové funkční období a zároveň má právo rozpustit jednokomorový parlament, který hlasování o jeho odvolání třípětinovou většinou vyvolal.
Institut odvolatelnosti prezidenta republiky, ať už v jakékoliv podobě, by však nepochybně znamenal ustavení politické odpovědnosti prezidenta republiky, která představuje vyvažující nástroj vůči přímé demokratické legitimitě, kterou přímo volený prezident nově disponuje. Je škoda, že místo planého gesta obžaloby z velezrady ve stejný týden, kdy prezidentovi končí mandát, neiniciovali senátoři systémově daleko více potřebnou novelu čl. 54 odst. 3 ústavy, jíž by byl tento institut uveden v život. Ve věci iniciace lidového hlasování o odvolatelnosti prezidenta republiky by pak Senát mohl získat i důležitou výsostnou kompetenci, kterých se sám dříve, jak jsme uvedli výše, dobrovolně zbavil. Lidové hlasování o odvolatelnosti prezidenta by mohlo být například iniciováno Senátem ústavní většinou. Nezbývá jen doufat, že se v budoucnu najde v horní komoře (a nejen v ní) někdo, kdo se pro vyjádření politické vůle bude dovolávat adekvátních ústavních nástrojů a nebude k němu využívat ty z nich, které rutinně politický charakter nemají.
Autor je politolog
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama